Posouvání hranic v bdsm

Co od našeho společného hraní očekáváme?

V BDSM hrají hranice klíčovou roli pro bezpečí a důvěru.

Nejde jen o fyzické hranice (sex? spanking? techniky?).

Ale jde i o hranice emoční – například jaká má být dynamika: chceme si hrát se strachem, ponížením, odmlouváním…?

A jaké jsou hranice vztahové - chceme být kamarádi, kteří si rádi hrají, chceme se vídat pouze na jamech, nebo i mimo hraní? Chceme romantický vztah, monogamní nebo nemonogamní…?

Je důležité rozlišovat soft limity (měkké hranice, které za určitých okolností se souhlasem chceme prozkoumávat) a hard limity (tvrdé, nepřekročitelné).

Pokud si před začátkem session nevyříkáme minimálně naše hard limity! tak z toho může být problém. Někteří to sice rádi nechávají plynout a řídí se signály a reakcemi při session - ALE hard limity bychom si měli říct před session, protože během session už náš úsudek může být zkreslený hormony.

Například, pokud víte, že během session nechcete sex, nebo třeba doteky na intimních partiích, nebo pusu - řekněte to.

Mysleme také na to, že si nedokážeme předem vyříkat všechny hranice, o některých hranicích ani nevíme, dokud se s nimi nepotkáme. Mysleme proto také na to, že děláme risk aware consensual kink. A když se něco neočekávaného a nemilého vyskytne - vezměme za to odpovědnost, vyříkejme si to s daným člověkem a příště to udělejme lépe.

A také si položme otázku: Kdy vůbec o posouvání hranic uvažovat?

Co je vhodné během session?

Hard limity se během session neposouvají.

I když spodek sám začne vyjadřovat přání je změnit – například vlivem aktuálně změněného stavu vědomí (subspace, vzrušení), nebo vlivem dynamiky moci (kdy se spodek natolik vžije do podřízené role, že přestane dbát na své vlastní limity) – vršek má zodpovědnost tyto limity nepřekročit. Chrání tak spodka před pozdější lítostí.

Soft limity je možné zkoumat během session – ale pouze pokud to bylo dohodnuto předem, že je budete společně prozkoumávat. Vršek i v tomto případě musí sledovat, jestli se spodek cítí bezpečně a zda není potřeba akci zastavit.

Co je vhodné těsně po session?

Aftercare...

Co když se těsně po session spodek rozhodne otevřít téma posunu hard limitů…

V této fázi už není přítomna nerovnováha moci, spodek vypadá při vědomí, komunikativní, stabilní. Nadšeně chce hard limit posunout… Může se tedy zdát, že je vhodná chvíle hranice posunout…

Rozhodnutí něco změnit je po session / v aftercare společná zodpovědnost obou. Vršek je totiž taky jen člověk – plný hormonů, blízkosti, emocí. Má být snad ten, kdo to po hraní „udrží“ za oba? Nemyslím si. ALE přestože si myslím, že je v tomto zodpovědnost sdílená, doporučuji vrškům hranice neposouvat ani v aftercare. Pokud si chcete být jistí, že z posunu hranic nebude nakonec mrzení, odložte takové rozhodnutí až na druhý den.

Proč odložit rozhodnutí o posunu hard limitů až na druhý den?

Je tu totiž jedna důležitá věc, o které se moc nemluví:

Přetrvává subspace i po skončení session? ANO!

A jak dlouho? Několik minut až několik hodin – doba je individuální. Mnoho lidí popisuje subspace jako stav, který trvá od několika minut do několika hodin po skončení scény. Takže i když spodek nevypadá po session, že by byl v hlubokém subspace, tak stále může subspace doznívat! Což má velký vliv na rozhodovací schopnosti.

Moje doporučení...

ODLOŽTE ROZHODNUTÍ O POSOUVÁNÍ HARD LIMITŮ NA DRUHÝ DEN. Nedělejte taková zásadní rozhodnutí o hranicích během session ani hned po ní.

Dejte si čas. Promluvte si o tom druhý den u kávy, v klidu. Až opadne chemie z hraní a nebudete si připadat jako „sjetí“ – vyhnete se tak impulzivnímu rozhodnutí, kterého byste pak možná litovali. :)

Změny hranic dělejte vědomě, ne z euforie, vděčnosti nebo potřeby zalíbit se a druhého si „získat“.