V nemonogamních vztazích je potřeba jasně stanovit dohody, hranice, pravidla a očekávání, což může být náročné. Každý partner může mít jiné potřeby a přístupy ke vztahům, proto je důležité otevřeně komunikovat a hledat společná řešení. Pravidelné „check-iny“ pomáhají udržet vztah v rovnováze a umožňují flexibilní úpravy dohod, pokud v praxi nefungují tak, jak jsme si představovali.
➡ Rozdílné preference v hloubce vztahů. Jeden partner preferuje hlubší emocionální vazby, zatímco druhý chce spíše volnější formu vztahů. Pomůže otevřeně si položit otázky: „Jsme kompatibilní v tom, jak si nyní vztah představujeme? Lze najít formu vztahu, ve které nám bude oběma dobře?“
➡ Pravidla vs. dohody. Někteří partneři si nastavují pevná pravidla (např. „žádný sex s jiným člověkem bez předchozího prodiskutování“), jiní dávají přednost flexibilnějším dohodám („budeme si o všem říkat podle potřeby“). Je důležité zjistit, co komu vyhovuje a zda se očekávání shodují.
➡ Pravidelné „check-iny“. Například každý měsíc si partneři mohou sednout a probrat: „Je něco, co bychom chtěli změnit? Fungují naše dohody? Cítíme se dobře v tomto nastavení?“
➡ Změna hranic v průběhu času. To, co jednomu partnerovi nevadilo na začátku, se může časem změnit. Například: „Před rokem mi nevadilo, když jsi trávil/a noc s jiným partnerem, ale teď se cítím jinak. Pojďme se o tom pobavit.“ Otevřená komunikace o pocitech a obavách je dobrý začátek.
➡ Dohody jako nástroj, ne jako omezení. Pokud dohody vyvolávají frustraci nebo tlak, je dobré se ptát: „Slouží nám to stále, nebo se cítíme omezení? Potřebujeme něco upravit?“ Vztahy jsou dynamické a schopnost adaptace je klíčem k jejich zdravému fungování.