Mýty o nemonogamii
- Iva Putala
- 11. 5.
- Minut čtení: 2

Mýtus: „To, že chceš víc partnerů, znamená, že nejsi schopný*á být věrný*á! Jen si tím omlouváš nevěru!“ Realita: ➡ „Nemonogamie neznamená nevěru. Opírá se o jasné dohody, otevřenou komunikaci a souhlas všech zúčastněných. Věrnost tady znamená dodržovat to, na čem se partneři domluvili.“
Mýtus: „Kdyby tě fakt milovala, nepotřeboval*a by další vztahy!“
Realita: ➡ „Milovat víc lidí neznamená, že někoho miluju míň. Studie poskytují důkazy, že polyamorní vztahy mohou být stejně uspokojivé jako monogamní, a že každý vztah v rámci polyamorie může mít svou jedinečnou hodnotu a přispívat k celkové spokojenosti jednotlivce. Lidé přirozeně čerpají různé zdroje naplnění z různých vztahů – to platí třeba i pro přátelství.“
Mýtus: „No jo, ty otevřený vztahy… To jsou jen sex parties a žádný závazky!“
Realita: ➡ „Nemonogamie je zastřešující pojem pro různé přístupy ke vztahům, které mohou být hluboké, trvalé a velmi závazné. Někdo má tři vztahy a žádný nezávazný sex, někdo žádný vztah a občasné one night stand – je to spektrum, které má mnoho podob, a žádná z nich není obecně “správnější” než jiná. Pro každého z nás ale může být bližší jiná podoba vztahu.“
Mýtus: „Oni se jen bojí skutečné emoční intimity!“
Realita: ➡ „Polyamorní lidé jsou ochotni jít do různorodé a hluboké intimity s více lidmi a mluvit o ní s velkou otevřeností. Intimita se projevuje ve schopnosti sdílet emoce, potřeby a hranice s více partnery, což vyžaduje vysokou míru emoční regulace a sebereflexe. Polyamorní lidé často kladou důraz na transparentní komunikaci a vědomé vyjednávání vztahových pravidel, což přispívá k hlubší emoční intimitě ve vztazích.“
Mýtus: „To stejně nikdy nemůže dlouhodobě fungovat.“
Realita: ➡ „Existují dlouhodobé nemonogamní vztahy stejně jako monogamní. Spokojenost ve vztahu není podmíněná jeho formátem, ale dle výzkumů je ovlivněna například osobnostními rysy partnerů, souladem v hodnotách, kvalitní komunikací, emoční otevřeností, společným zažíváním nových aktivit a vzájemnou podporou.“
Mýtus: „Ale děti přece potřebují stabilitu!“
Realita: ➡ „A stabilitu dává především láska, bezpečí, předvídatelnost a pečující vztahy – bez ohledu na počet dospělých. Výzkumy o dětech v polyamorních rodinách ukazují, že děti oceňují větší síť podpory, otevřenou komunikaci a pestrost rolí – žádné zvýšené riziko psychické zátěže nebylo prokázáno.“
Mýtus: "Takže máte vztah bez žárlivosti? To přece nejde! Určitě na tebe strašně žárlí a trápí se tím!"
Realita: ➡ „Žárlivost se v nemonogamii nepopírá, ale zpracovává. Právě proto, že se s ní aktivně pracuje, není destruktivní. Studie ukazují, že lidé v nemonogamních vztazích často lépe chápou zdroje své žárlivosti (např. co jim ve vztahu chybí, čeho se bojí...) a jsou ochotni o ní mluvit – což snižuje její sílu a posiluje důvěru.“
Mýtus: "To pak nemůžeš s každým stihnout strávit dost času!" Realita: ➡ „Čas je omezený, ale kvalita vztahu se neurčuje jen podle hodin. Lidé v nemonogamii často používají sdílené kalendáře a berou v úvahu potřeby všech zúčastněných, což podporuje kvalitní trávení společného času.“
Mýtus: „To musí být všechno jen o s*xu.“
Realita: ➡ „Sex může být součástí, ale mezi motivacemi pro vstup do polyamorních vztahů byly identifikovány i další klíčové faktory – jako potřeba navázat smysluplné a autentické vztahy s více partnery, prožívat lásku a intimitu různoroději, touha po autonomii, osobním rozvoji a sebeobjevování. Mnoho nemonogamních lidí se navíc identifikuje jako asexuální a má vztahy bez sexu.“